O knize: 1978 / ...Tento ranč vypadal neobydleně s nízkým domem obráceným k silnici se slepou zdí. Mříž u brány, dlouho nepoužitelná a zchátralá, byla prolomená, ale nad obloukem byl ještě vidět zbytek erbu, smytý nesčetnými dešti. Tento erb se mi zdál povědomý, stejně jako poloviny kamenných mušlí, ve kterých byl upevněn. Vstoupil jsem do otevřené brány. Teď jsem k mému překvapení zaslechl lehké, odměřené vrzání... Vrzání bylo najednou zřetelnější a v křoví jsem zachytil uniformní švihy houpačky nebo houpajícího se prkna. Teď mě tak přemohla zvědavost, že jsem se hnal brankou k houpačce. V tu chvíli někdo zakřičel: "Nettie!"…